Přes třetina Slováků žije v přeplněných domácnostech. Podle aktuálních údajů Evropského statistického úřadu Eurostat nám v tomto směru za loňský rok patří mezi 27 zemí Evropské unie nelichotivá pátá příčka. Větší počet přeplněných domácností má Lotyšsko (42,2%), Bulharsko (41,1%), Chorvatsko (38,5%) či Polsko (37,6%).
„Na Slovensku se téměř každé páté dítě vychovává v rozšířené rodině. Průměrný počet členů v jedné domácnosti je v případě Slovenska na úrovni 2,9 člena. Například v Itálii a Španělsku tento podíl dosahuje úroveň do 2,5 člena. Navíc až dvě třetiny mladých lidí ve věku 25 až 34 let žijí v tzv. mama hotelu. Teenageři a mladší lidé ve věku 16 až 29 let jsou až v 90- ti procentech případů doma. Pokud se podíváme na statistiky, které hovoří o dospěláky, tedy na lidi od 18 do 34 let, tam nelichotivě králi tabulce. Až téměř 70% lidí v této věkové kategorii žije s rodiči, průměr 27 zemí EU je na úrovni 50%, „řekla Lenka Buchláková, ekonomická analytička FinGO.sk.
Průměrný věk jejich rodičů je na úrovni 52 let. Na Slovensku jsou až dvě třetiny Slovenská domácností složené ze tří generací, tedy rodiče a manželského páru s dítětem nebo dětmi. Právě pro postkomunistické země jako je Slovensko je charakteristické, že nejvyšší podíl rozšířených rodin tvoří pár s rodičem či rodiči a jejich dítětem či dětmi.
„Na Slovensku mají rozšířené trojgeneračné rodiny nejvyšší zastoupení ze všech, a to na úrovni 60 procent. I druhým nejvíce zastoupeným typem rozšířené rodiny je trojgeneračné soužití svobodného rodiče s jeho rodičem / rodiči a dítětem / dětmi. Takové rodiny mají čtvrtinové zastoupení v zemi, „doplnila Buchláková.
Například v severských zemích jsou rozšířené domácnosti zastoupeny minimálně a častěji jde o dvougenerační soužití páru s rodičem / rodiči nebo o svobodného dospělého s rodičem / rodiči a dítětem / dětmi. I to je důvod, proč v těchto státech děti žijí v rozšířených rodinách minimální.
Zajímavostí je, že s rodiči zůstává více mužů než žen. Právě dospělí, kteří nemají partnera / partnerku, dožívají většinou se svými rodiči v jednom bytě či domě. Jde zejména o země jihu, ale statisticky se to více děje iu nás. Podobně to je například v Lotyšsku, Bulharsku, Polsku či Irsku. Mladí mají problém být finančně nezávislí do třicítky.
Mladí Chorvati si drží prvenství, s věkem odchodu z rodičovského hnízda na úrovni 31,8 let. U nás se to pohybuje na úrovni 31 let. Oproti Švédům, Dánům, Finům zda Lucemburčanům se naši mladí osamostatňují zhruba o 10 let později. Zmíněné země mají průměrný věk odchodu mladých ve věku 25 až 34 let na úrovni do 22 let. Souvisí to s lepší životní úrovní, ale také tím, že mnozí mladí po škole cestují a poznávají svět.
Více než tradice a blízkost rodiny na jihu Evropy se u nás a v dalších postkomunistických zemích ukazuje, že si samostatné bydlení nemohou všichni dovolit. Podle Eurostatu za rok 2019 se každý pátý mladý člověk na Slovensku ve věku 20 až 34 let nevzdělávají ani nepracoval.
